Městys Pavlíkov
Městys Pavlíkov

Část 2

Pamětní kniha obce Pavlíkov

Před světovou válkou

Dějiny obce

O původu naší obce není historických fakt. Jenom pověst, podle Grolmuse, faráře ve Skryjích, praví, že jméno obce pochází od šlechtice Pavla, jenž v zahradě, tam, kde stojí čp. 3, dobýval kov podobný zlatu. Odtud prý jméno obce – původně Pavlov, pak Pavlův kov a z toho později Pavlíkov. – Ph. Dr. Josef Mrázek ve svém díle „Jazykový výklad místních jmen v rakovnickém okrese“, odvozuje jméno naší obce od osobního jména Pavlík. Obec prý bývala obehnána rolí a skutečně na zbytky zdí při kopání se přicházelo – ovšem neznámého původu.

V které době osada naše vznikla, dá se souditi z tohoto historického záznamu: „Král Jan r. 1341 udělil dvěma osobám právo, by v lesích křivoklátských znovu vysazeny byly dvě vesnice a daly je pod plat s právem německým, jaké užívali také sedláci v Pavlíkově.“ Z tohoto záznamu nutno souditi, že obec naše založena byla na právu německém, které zavedeno bylo za krále Přemysla I. (1197-1230). Z toho dále patrno, že před 12. stoletím osada tu nebyla, ale vznikla mezi léty 1200-1341. Právo německé či zákupní záleželo v tom, že sedláci byli pravými majetníky pozemků svých a volně mohli s nimi nakládati. Zproštěni byli župních, ba i zemských robot. I oni však musili vrchnosti odváděti plat. Že osada jest původu mladšího, o tom svědčí i pravidelné její rozložení. Od starých osad se liší patrně, v těch jednotlivé domky stavěny jsou tu a tam – dle potřeby. Rovněž pravidelné rozdělení pozemků svědčí o založení v době novější.

Pavlíkov uváděn vždy jako manství křivoklátské. R. 1585 propuštěn z manství a uveden v dědictví zpupné. V první polovici 15. století psali se z Pavlíkova vladykové Sulek ze Šlovic a jeho strýcové Bartoš a mistr Mikuláš, farář v Rakovníku. Z Pavlíkova psal se též vladycký rod Stopové. Stopa z Pavlíkova r. 1464 ujal od sirotků po Petru Staněkovi na Bezděkově dva díly domu a později celou pozůstalost, k níž bylo 33 jitra polí. Roku 1546 prodal Matěj Starý v Panoším Újezdě Petrovi, rychtáři pavlíkovskému za 169 kop míšeňských svůj grunt. Roku 1565 obnovili pavlíkovští spor o „Vuřviny“ (Huřviny) s rakovnickými. Praví se obnovili. Z toho patrno, že spory o „Vuřviny“ byly již před tímto rokem, o nich však nezachovaly se zápisy. Zápis o tomto sporu praví toto: „Křivoklát žádal poddanství rakovnických, že měli majestát o výsadách a svobodách města potvrzený císařem Maximiliánem r. 1564. Sporu a napjaté situace využili obyvatelé sousedního Pavlíkova a obnovili 1565 svoji dávnou (!) stížnost, že jim rakovničtí ve „Vuřvinách“ v grunty vkračují, jich sobě osobují, dědiny přiorávají i chmelnice přikopávají.“ Z poručení arciknížete Ferdinanda odbýval se na místo žaloby výjezd skrze komisaře Zdislava Bořitu z Martinic a na Smečně, Jana Žďárského ze Žďáru a na Červeném Újezdci, Petra Pora z Kaldysu, arcibiskupského kuchmistra, a Václava Ouličku z Oulic, hejtmana na Chomútově. Po důkladné zprávě o ohledání takto stanoveno: „Vuřvin od místa v Pytlích zvaného, až do louky Pintovské, toho všeho měli Rakovničtí s Pavlíkovskými, jakž od starodávna bylo, s pastvami i potokem, kterýž skrze „Vuřviny“ běží i průhony společně užívali a Rakovničtí neměli žádným právem dotčených míst k zlepšení svému přivozovati, totiž řádných luk, palouků a ni rybníkův v těch místech dělati, než v tom způsobu, jakž na ten čas vše zastiženo bylo. Dříví tu zrostlé patří Pavlíkovským. Cesty, kteréž v těch místěch k chmelnicím a jiným gruntům Rakovničanů ve „Vuřvinách“ vedou, zůstávají nadále svobodny a Pavlíkovští nemají žádné překážky činiti. Břehy při gruntech Rakovnických jsou těmto přiřčeny a dovoleno jim posekati dříví neb chrastí zde vzrostlé, když by chmelnicím zastiňovalo. Pod břehy měly od jedněch i druhých mezníky vysazeny býti. Chmelnice a dědiny, které na ten čas již rozděleny a rozorány byly, ponechány Rakovnickým „na časy budoucí bez dalšího Pavlíkovských na to nastupování,“ s tím vyhražením, aby od Rakovnických ve „Vuřvinách“ více rozkopáno, přidělováno a rozoráváno nebylo. Urovnání vloženo bylo pro budoucí paměti do register křivoklátských i do knih města.

V druhé polovici 16. století byl v obci svobodný dvůr, k němuž příslušel lán polí, prodej piva (pivovar býval prý v místě čp. 35, kde nyní jest Ludvík Čech), mlýn, řezník, pekař a kovář. Držitelé dvora byli prosti všech platů, kromě kontribuce. Při dvoře tom seděli roku 1579 Adam z Věčka, r. 1614. Šebestián Schmel z Tamberka a na Krakově, který v době vzpoury českých pánů roku 1618 zemřel, ale přece odsouzen byl ke ztrátě 1/3 jmění. Krakov byl prodán. Později byl tu Krištof Zumr z Herstošic. Jeho potomek Mikuláš Zumr odkázal dvůr své sestře Sidonii Euprosině Zumrové, provdané za Vespasiána Renšperka roku 1660 „pro domácí potřebu“. Po matce zdědil dvůr její syn Jan Jaroslav Renšperk, usedlý v Rakovníce. Ten měl platiti ze dvora 15 kop míš. dědičného úroku, ač ani matka, ani děd mimo povinnou kontribuci jiného platu z něho neodváděli. Když neplatil, zaznamenávali mu tento požadavek prostě jako „beneplacitum“. R. 1658 na Křivoklátě ujal se panství kníže Ferdinand Švarcenberk a ten upomínal Renšperka oo zaplacení dluhu a hrozil mu, že ve dvorci usadí 2 lidi robotní, ačkoliv v té době bylo v Pavlíkově 12-17 pustých statků tj. neobydlených a opuštěných pro neslýchané útrapy. Byly to doby po nešťastné válce třicetileté.

R. 1672 dne 5. ledna Jan Jaroslav Renšperk koupil v Rakovníce dvůr Kochanov za 725 zl. Pavlíkovský dvůr přivtělen byl k panství křivoklátskému. R. 1701 Pavlíkovští obnovili zase spor o dědiny ve „Vuřvinách“, ale poukázáni jsou na smlouvu ubrmanskou a vytyčení mezníků z r. 1565, jak pro věčnou paměť zapsáno jest. Ohledání těchto mezníků stalo se r. 1777.


Pokračování
 

 

Městys

ČEZ Distribuce – Plánované odstávky

munipolis

masáže

buď vidět

Pralinky z Pavlíkova

Pralinky a čokoláda z Pavlíkova
paní Pavly Jiránkové

linka bezpečí

linka bezpečíllinka bezpečí

elektro seidl

Aktuální teplota

29.3.2024 09:03

Aktuální teplota:

19.9 °C

Vlhkost:

37.5 %

Rosný bod:

4.9 °C

Záchranný kruh

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
26 27 28 29 1 2 3
1
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30
1
31