Část 5

Pamětní kniha obce Pavlíkov

Pošta

Pošta založena byla tu r. 1896 zásluhou řídícího učitele Hůlky a rolníka Fr. Pánka z č. 41. Pohnutky k tomu byly zvláštní. Pošta založena z moci úřední, ne že by občané o ni žádali. Stalo se to takto: Pražský občan Keck, podporovatel tzv. mladočeského hutí, zemřel a zanechal své 3 dcery v chudobě. Nejstarší studovala medicínu a usadila se v Bosně, mladší provdala se za poštmistra v Mníšku, ale pro třetí nebylo místa. Chtěla k poště. Vlivem strany mladočeské (poslanec Tilšer) byla pro ni založena v Pavlíkově. Protože nebylo budovy, umístěna byla pošta po adaptaci v novostavbě (1894) č. 41 u Františka Pánka, kde byla 17 let. Tam byl umístěn později i telefonický úřad. R. 1913 postavila obec dům čp. 106 pro obecní úřad a tam tehdy přestěhována i pošta s telefonem.

Okresní silnice

Okresní silnice z Rakovníka přes Pavlíkov k řece Mži, tzv. Zbirožská, začala se stavěti r. 1859. Přes Pavlíkov bývala špatná vozová cesta, která vedla kol východního pořadí domů po „Sekyře“ od čp. 29 počínaje. Když r. 1865 ujímaly se vlády okresní výbory, silnice tato byla ještě rozestavěna. R. 1879-80 část silnice ve vrchu pavlíkovském byla přeložena od Krčeláku počínaje. Dříve bylo nutno Krčelák objížděti, což bylo spojeno se ztrátou času a značnou námahou.

Pěstování chmele

Chmel pěstoval se v Pavlíkově od nepaměti. Již r. 1565 ve sporu o „Vuřviny“ stěžovali si pavlíkovští, že jim rakovničtí chmelnice přikopávají. Intensivněji se počal pěstovati v naší obci až as od r. 1830 tzv. chmel krajský. V Rakovníku zřízena k odbornému vzdělání rolníka hospodářsko-chmelařská škola. Předsedou jejího kuratoria byl do r. 1929 náš občan František Pánek z č. 41. Týž byl okresním starostou od r. 1894 do 1919. Jeho přičiněním založena v Pavlíkově tzv. „vzorná zahrada“ na jeho pozemku, od kteréž doby datuje se zušlechtění ovocnářství v naší obci. Dle toho vzoru založena byla „Krejčíkova zahrada“ na „Brabečku“ (nynější majitel Čeněk Vosyka z Rakovník). Býval předsedou okresní hospodářské záložny v Rakovníku, byl otcem myšlénky založení hospodářského družstva a lihovaru v Rakovníku a v r. 1920 zvolen do prvního našeho Národního shromáždění senátorem za stranu republikánskou čsl. venkova – dříve agrární. I v obci byl činný.

Spolkový život

Včelařský spolek v Pavlíkově (dnes zaniklý) byl z prvních na okrese. Vůbec pro spolkový život měl Pavlíkov živnou půdu a porozumění zásluhou starých hospodářů a Pavlíkov vždy stával v popředí okresu. To mělo asi příčinu v tom, že několik jednotlivců mělo zájem o kulturní život a historii našeho národa. Mnozí z těchto měli začasté co činiti s rakouskými úřady pro své „revoluční činy“. Pamětníci vypravují, jak byli pronásledováni a četnictvem hlídáni jenom proto, že v předvečer 6. července zapálili hranici k uctění památky Mistra Jana Husa. I z důvodů politických byli někteří pronásledováni – např. František Pánek, u něhož i domovní prohlídky byly konány a kterýž pro své češství a pokrokové názory byl i souzen. Bude zajímavo zmíniti se o tom, že první sociálně demokratický tábor lidu na okrese rakovnickém konal se v Pavlíkově r. 1886 u Truksů (nyní Svoboda) přičiněním téhož Fr. Pánka a za jeho osobní odpovědnosti.

Zalesňování strání

A nyní vložku napsanou přímo občanem Fr. Pánkem: V roce 1884 konány volby obec. zastupitelstva. Starostou obce zvolen Frant. Pánek, rolník čp. 41. V předcházejících letech byla rozhodnuta pře o užívání obecních pozemků, pastvin a průhonů, na nichž odedávna paseny byly ovce a vepři majitelů rolnických usedlostí. Skopového dobytka bývalo až 1200 kusů a pásli jej dva pastýři. Nově zvolené obec. zastupitelstvo podjalo se úkolu zalesniti veškeré pusté stráně patřící obci. – V té době parcelovala se „Senecká hora“, dříve patřící k panství hrabat Wallisů z Kolešovic a lesní Körber, jenž spravoval Seneckou horu dán do výslužby. Tento lesník byl velice dobrý lesohospodář a Seneckou horu, která v létech 70tých byla sněhovým úpadem, polomy kmenů hrozně poškozena, uvedl do náležitého stavu. Zbaven služby panské, přihlásil se do služeb naší obce a byl obec. zastupitelstvem přijat. Obecní zastupitelstvo, získavši hospodáře, chopilo se zalesňování holých strání s plnou vervou. Na naléhání okresního výboru v Rakovníku, aby obecní zastupitelstvo započalo se zalesňování m holých, neplodných strání, založilo dřívější zastupitelstvo v čele s obecním starostou Josefem Vydrou, rolníkem z čp. 29, z jara 1883 malou lesní školku na pozemku rolníka Jirkovskýho z čp. 24 na „Brabečku“ zvaném „Fejtův plac“. Jelikož z jara 1885 nebylo možno z této školky bráti sazenice, koupena byla plná fůra lesních sazeček smrkových a modřínových od lesní správy v Petrovicích a započato se zalesňováním stráně u Bílidla a Zábranského mlýna. Aby bylo dostatek lesních sazenic pro potřebu obce a také pro potřebu jednotlivých hospodářů, neboť lesy byly značně vykáceny, a bylo mnoho prázdných pasek, založena velká lesní školka na Brabečku, na pozemku Frant. Pánka. Potřebná semena pro lesní školku poskytoval rok co rok Český odbor zemědělské rady v Praze. V brzku bylo hojnost krásných sazenic a započato se vší možností se zalesňováním obecních strání a současně soukromých pasek jednotlivými majiteli. Když byla půda lesní školky vyčerpána, přeložena byla lesní školka na druhý Brabeček starosty Fr. Pánka, v které opětně vypěstováno potřebné množství lesních sádí.