V letech 90tých přikročilo okres. zastupitelstvo k hrazení strží a roklin v mnoha obcích v okrese. Na žádost svého člena Fr. Pánka byly pojaty do této akce obecní stráně od „Černých hromad“ až k potoku Krčelák a zalesněny, aniž by byl požadován na obci nějaký příspěvek. V uvedeném desetiletí, k návrhu delegáta Zemědělské rady (Fr. Pánek) zalesněny méně plodné a svahové pozemky soukromníků nad Krčelem pomocí subvence Českého odboru zemědělské rady.
Za úřadování obecního starosty Čeňka Vaita z čp. 55 a po něm Josefa Vydry z čp. 29 vystěhoval se soused Vydra na Kralovicko. Usedlost po něm koupil Křeček, který měl dříve chalupu v Nouzově. Tento nový soused byl velmi obávaný a nebezpečný cizímu majetku. Nebylo dne, aby nebyl se svými společníky provedl krádež buď v obci neb v okolí. Ač dohlíželi naň ve dne v noci četníci rakovničtí, slabečtí a křivoklátští, přece děly se krádeže v úžasné míře. Tentýž byl příslušníkem obce Lišan, a ač obecní starosta Čeněk Vait žádal o vystěhování jeho z obce zdejší do jeho obce domovské, nebylo hejtmanstvím vyhověno z důvodů, že zde je lépe kontrolován, jelikož se zde stýkají 3 četnické patroly. Byl v obci asi 7 roků, ale větší část této doby dlel ve vězení. Konečně byl nucen statek prodati, jelikož na něm vázlo mnoho dluhů. Bydlel v čp. 50 (nyní Fr. Pánek, vedle Čermáka). V té době, co zde bydlel, shořela mu stodola na dvoře, kterou dle veřejného mínění zapálil si sám. Statek Čermákův požárem velice byl ohrožen a jen nadlidskou námahou podařilo se mladým hasičům doškovou střechu uhájiti, ač několikrát vzplanula. Konečně odstěhoval se Křeček do Lišan, kde pracoval jako dělník v panském dvoře. Jelikož stále prováděl zlodějské řemeslo, byl při krádeži selátek zpozorován a synem hospodáře zastřelen, přenesen na náves, kde jej ráno našli mrtvého. Jak žil, tak umřel. Ten, jenž jej zastřelil, byl zatčen, jelikož rána z pušky jej prozradila, uvězněn, vyšetřován a pro nedostatek důkazů propuštěn. S velikou slávou byl uvítán ve své obci, že podařilo se mu odstraniti zlého člověka všem nebezpečného. I úřady byly tomu povděčny. Potud senátor p. Fr. Pánek.
Ihned v počátku svého příspěvku zmiňuje se pan senátor o při o obecní pozemky. Tento spor vznikl o pastviny na „Průhoně“, které měly býti rozděleny jednotlivým občanů. Josef Vosyka tehdy bydlící v čp. 67 postavil se proti zamýšlenému dělení (bylo to kol roku 1880). Spor vedl s obcí a skončil jej pro obec úspěšně až u nejvyššího soudu ve Vídni. Pastviny byly prohlášeny majetkem obce a byly v následujících letech změněny částečně v pole a částečně byly zalesněny.
V obci bývali též Židé. Jest známo, že usedlost čp. 12, kterou vlastní nyní Anna Moravcová, měl Žid Abeles. Také v čp. 3 býval Žid, který byl obchodníkem a tabáčníkem. V čp. 47 byli Židé Mareček a Munda, kteří byli podomními obchodníky. Nyní po mnoho let není v obci Žida.
R. 1872 postižena naše obec povodní, která obsáhla celé Podbrdsko, a způsobeny tu značné škody. V zápise o této povodni se praví, že Pavlíkov spolu se Senomaty, Vel. Újezdem, Šanovem, Hostokryji, Modřejovicemi, Lubnou, Zavidovem, Krakovem, Rousinovem, Přílepy, Příčinou a Slabcemi, dostal 23 105 zlatých státní neúročitelné zálohy.
Válka r. 1866 Pavlíkov málo zastihla. Lidé sice před Prušáky utíkali a stěhovali se do lesů i s dobytkem a rodinami, ale když poznali jejich kázeň, vraceli se. Bylo již příměří, když do Pavlíkova zavítali poprvé Prušáci, a to ještě omylem. Táhli na plzeňskou stranu od Rakovníka. Důstojník vedoucí transport tázal se kdekoho – ovšem německy – na Kralovice. Jméno to zkomolil na Kalubice (okres Křivoklát) a proto se objevili v Pavlíkově. Odtud táhli přes Hvozd k Plzni. V Pavlíkově po dobu 3 neděl byli usedlí pruští dělostřelci.
Tam, kde jest dnes č. 10 (Václav Bureš) bývala před časy hájovna. Když vystavěna byla hájovna ve Všetatech, koupil tuto usedlost Bureš, který zván „dominikálem“ a platíval všech daní 30 zlatých. Tam, kde stojí domek čp. 62 (Franěk), byl až do času Josefa II. tzv. „veřejný soud“: pro mužské byla tu „kláda“, pro ženské „trdlice“. Pro které přestupky, a jakým způsobem bylo tu trestáno, není známo.
