elektro seidl

Aktuální teplota

26.6.2019 10:13

Aktuální teplota:

45,1 °C

Vlhkost:

30,2 %

Rosný bod:

23,6 °C

Pranostiky

Pranostika na akt. měsíc

Když v červnu severní větry vějí, tu se bouřky opozdějí.

Pranostika na akt. den

Svatý Jan Burian mlátí bez cepů.

Mobilní verze

mobilní verze www

Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch
Odeslat stránku e-mailem

Obsah

Pamětní kniha obce Pavlíkov

Vizitka kronikáře

Josef Řežábek, zakladatel této kroniky, narodil se ve Skryjích dne 24. 4. 1888 v čp. 8. Studoval reálky a pedagogium v Jičíně. Vyučoval na Moravě v Tlumačově a Milokošti, v Čechách v Slabcích, Skryjích a od r. 1926 v Pavlíkově.

Úvod

V říjnu 1928 byl jsem já – Josef Řežábek, řídící učitel, ustanovený na zdejší škole od 1. září 1926, pověřen obecním zastupitelstvem funkcí obecního kronikáře. – Můj předchůdce František Macák, zdejší rodák, který celý věk zde působil a důležité události i pověsti měl v záznamu i v paměti, byl též volen kronikářem, a sice v r. 1923, ale když byl v říjnu 1928 o kroniku žádán, odmítl psáti a své rozhodnutí oznámil obci tímto dopisem: Obecnímu úřadu v Pavlíkově! Zasílám „Pamětní knihu“ a připojuji několik poznámek k věci. V roce 1923 překvapen jsem byl přípisem obecního úřadu, v němž mi bylo úředně oznámeno, že mne obecní zastupitelstvo ustanovilo kronikářem obce a že předkládá mi Pamětní knihu s návodem k řádnému jejímu vedení. Nikdo se mne neptal, mohu-li tuto práci vykonávati, chci-li ji konati a za jakých podmínek. Je pravda, že až dosud vždycky, kdokoli přišel s čímkoli, každému jsem ochotně a rád vyhověl, protože má povaha nedovedla nikomu odříci – a tak se ustálil zvyk, že se ode mne požadovaly práce, které nikdo konati nechtěl nebo nemohl. Tak došlo i k přípisu obecního úřadu ve příčině vedení „Pamětní knihy“. Tentokrát byl jsem však na rozpacích, je-li obecní úřad oprávněn ukládati mi úředně jménem obce práci odpovědnou a nehonorovanou – jménem obce, která mi za války ukázala dostatečně nevlídnou ba tvrdou nevšímačnost k mým bídným životním poměrům. Styděl jsem se vyznati tenkrát před přáteli a stydím se ještě dnes říci smutnou pravdu, že jsem musil za války v pravém slova smyslu hladověti a obcházeti po vsi jako žebrák, abych za peníz vyprosil trošku zrní, mouky a bramborů. Až pětkrát byl jsem na jednom místě za odprodání aspoň 10 kg pšenice, ale nedosáhl jsem ničeho, přesto, že jsem vyučoval té rodině 3 dítky ve škole; - a jako tady, stejně jsem pochodil na 20 jiných místech i u lidí, kterým jsem někdy dobré služby byl prokázal. Sotva kterýkoli jiný člověk ve vsi byl bídněji v době válečné opatřen než já. Vzpomínky na tuto dobu dosud nepřebolely. Není tedy myslím divu, že jsem se nemohl rozhodnouti, mám-li, či nemám přijmout práci mi ukládanou. Nikdy jsem nedovedl odmítnouti, co se ode mne žádalo, a tak jsem i v tomto případě nerozhodně čekal, že se obecní úřad se mnou o věci blíže domluví při některé příležitosti. Ale k domluvě takové až dosud se nenaskytla příležitost, protože ani dřívější ani nynější obecní zastupitelstvo takové příležitosti nehledalo. A tak tedy na případné dojednání jsem čekal marně až dodnes a vůbec k němu nedošlo. Vracím proto knihu takovou, jaká mi byla dodána a prosím za odpuštění, že pro svou nerozhodnost neučinil jsem tak hned, jak mi byla předložena. V plné úctě Frant. Macák.

Někteří občané tvrdí, že obsah dopisu není správný (zejména pokud se týče doby válečné), ale přes to snad vmyslíte se do nálady, s jakou dával jsem se do práce, ač tentokráte obec. zastupitelstvo nařídilo starostovi, Ant. Jirkovskýmu z čp. 24, aby se mnou sjednal podmínky, za kterých budu ochoten tuto funkci vzíti na sebe. Pan starosta však se se mnou domluvil až v říjnu 1931, kdy sebraný materiál ukládán do této knihy.

Sebral jsem, co tu uvádím, používaje školní kroniky a spisů J. Rennera: Rakovnicko a Křivoklátsko a Levýho: Dějiny města Rakovníka. Jsem si vědom, že není to daleko vše a že snad i významné události, o nichž jsem nedostal listinný neb ústní doklad, mi unikly. Bývalý senátor Pánek František mnohé mi připomněl a můj makulář svými poznámkami doplnil. Čerpal jsem z rozhovorů s nejstaršími zdejší obce – p. Karel Ledvinka z čp. 21 81letým a Frant. Hornofem z č. 33 84letým. Pracoval jsem na tomto sbírání téměř 2 roky a záznamy tu uvedené jsou zpracovány opravdu kronikářsky a nečiní si nárok na historický dokument a historickou pravdu, přesnost a objektivnost. – Historicky – vědecky zpracovati dějiny naší obce slíbil pan Otokar Skoupý, profesor historie a rodák pavlíkovský z čp. 75. Bude potom tato kronika doplněna knihou novou.

Celý elaborát rozdělen jest na tři části: 1) Před světovou válkou. 2) Světová válka. 3) Po světové válce.


Pokračování
 

Stránka

  • 1

Josef Řežábek

Josef Řežábek


Stránka

  • 1